Logo
0 ks
za 0,00 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
  1. Úvod
  2. ČLÁNKY, VÝROBCI
  3. Články, rady
  4. Krevní tlak a způsob jeho měření
28.04.2013
Články, rady

Krevní tlak a způsob jeho měření

Pojmem krevní tlak se rozumí síla, kterou vyvíjí protékající krev na stěny cév. Krevní tlak souvisí s činností srdce a celým krevním systémem v těle.

Srdce je možné si představit jako jakousi pumpu, která v pravidelných intervalech vypuzuje při svém stahu krev do krevního oběhu.

Důležité hodnoty krevního tlaku se zaznamenávají měřičem krevního tlaku, který se nazývá tonometr či tlakoměr.

Tyto hodnoty jsou dvě, a to systolický a diastolický tlak, které jsou vyjádřeny v Torrech (v mm rtuťového sloupce, tzn. mmHg).

Systola je hodnota, která vzniká při stahu srdce. Jde o ten slyšitelný úder srdce, který důvěrně známe. Při měření jde o tu vyšší zaznamenanou hodnotu.

Druhá hodnota je diastola, která se zaznamenává v době klidu před dalším stahem srdce a jedná se o druhou nižší naměřenou hodnotu.

Krevní tlak se může různit i u zcela zdravého jedince. Jiný krevní tlak naměříme například po sportovním výkonu, tělesné námaze, v klidu a dokonce někteří jedinci trpí tzv. syndromem bílého pláště, kdy se jim zvýší tlak při návštěvě lékařské ordinace.

Za normální hodnoty krevního tlaku lze považovat v klidovém stavu do 140/90 mmHg. Tato hodnota se však různí i podle různých životních období. Mladí lidé mívají tlak nižší a naopak ve stáří se tlak zvyšuje, neboť cévy jsou již oslabeny a ztrácí svou pružnost.

Pokud je opakovaně naměřen vyšší tlak, než uvedená hodnota normálu, hovoří se o hypertenzi, vysokém krevním tlaku. Naopak nízkému krevnímu tlaku se říká hypotenze. Vysoký krevní tlak je alarmujícím prvkem a je nutná odborná lékařská péče.

V dnešní době již existuje celá řada domácích měřičů krevního tlaku, které přispívají jak k prevenci, tak ke kontrole u lidí s hypertenzí. Domácí měřiče krevního tlaku se dnes tak již stávají běžnou součástí domácích lékárniček, jako tomu je například u teploměrů.

Základem však je správné měření krevního tlaku

 

Měření TK by se mělo provádět zásadně na klinicky otestovaném přístroji. 

Pro větší přesnost vyčkejte s měřením krevního tlaku jednu hodinu po cvičení, koupání, jídle, pití nápoje s alkoholem nebo s kofeinem a po kouření.

Bezprostředně před měřením seďte v klidu přibližně 5 - 15 minut.

Měření provádějte vždy na stejné paži, většinou na levé, pokud ze zdravotních důvodů není omezeno měření na této paži (např. po operačním odejmutí lymfatických uzlin, kdy nesmí být paže zaškrcována). Měření je nejlépe provádět na obnažené paži bez oděvu.

Manžetu správné velikosti nasaďte na paži. Okraj manžety by měl být asi 1,5 - 2,5 cm nad vnitřní stranou loketního kloubu. 

Nasazení manžety tlakoměru        Nasazení manžety tlakoměru

Manžetu utáhněte tak, aby se dva prsty vešly mezi manžetu a Vaší paži. Hadičku připojte do přístroje.

    Nasazení manžety tlakoměru                   Připojení manžety k tonometru

Položte si zcela uvolněnou paži na stůl dlaní vzhůru tak, aby manžeta byla ve stejné výšce jako Vaše srdce. Ujistěte se, že hadička není ohnutá.

                         Měření krevního tlaku

Během měření nemluvte a snažte se nehýbat, ani nezatínejte svaly ruky.

Před dalším měřením vyčkejte alespoň 5-15 minut.

Výsledkem měření je poté průměr naměřených hodnot.

Zásadně nepřikládejte význam první naměřené hodnotě, ani hodnotě, kterou jste naměřili při rozrušení, neklidu, vypití černé kávy, nebo sportovním výkonu. Krevní tlak může být ovlivněn různými faktory, např. koupáním, pohybem, cvičením, jídlem, konzumací alkoholu, duševním vypětím, kouřením, teplotními změnami, obezitou, diabetem atd.).

Zároveň však, pokud o problémech s vysokým krevním tlakem víte a dosud jste lékařskou pomoc nevyhledali, doporučujeme tak učinit, neboť vysoký krevní tlak je pro zdraví nebezpečný. Vzhledem k výše zmíněným faktorům, které krevní tlak individuálně ovlivňují, konzultujte vždy svůj zdravotní stav se svým lékařem pro přesné vyhodnocení. 

  WHO klasifikace  

 

 

Světová zdravotnická organizace (WHO) vypracovala klasifikaci hodnot krevního tlaku, na základě které je možné identifikovat hodnoty s vysokým nebo nízkým stupněm rizika.

Tyto standardní hodnoty slouží pouze jako všeobecné směrnice, jelikož krevní tlak je individuální a odlišuje se u různých osob a věkových skupin.  

Klasifikace krevního tlaku

Systolický krevní tlak (mmHg)

Diastolický krevní tlak (mmHg)

Opatření

Optimální<120<80Vlastní kontrola
Normální120-12980-84Vlastní kontrola
Mezní oblast
  (Vysoký - Normální)
130-13985-89Pravidelná kontrola u lékaře
Mírně vysoký140-159 90-99Pravidelná kontrola u lékaře
Středně vysoký160-179100-109Vyhledat lékaře
Nadměrně vysoký≥180≥110Vyhledat lékaře
Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli